 |
 |
 |
| AIKIDO | KARATE | TAI CHI CHUAN |
Slovní spojení "bojové umění", které se v češtině používá, může znít jako protimluv. Pro většinu lidí je dnes výraz bojový v podstatě synonymem ke slovu ničivý, zatímco umění je spojováno s tvořením. Čínský výraz "kung fu" se však svým významem mírně liší. V čínštině je kung fu ve skutečnosti umění nebo mistrovství - zkrátka dovednost, které je dosaženo dlouhodobým usilím. Tento výraz pak lze použít pro dokonalé zvládnutí jakékoli činnosti.
V bojovém umění jde tedy o dokonalé zvládnutí pohybů, taktiky a psychologie boje prostřednictvím dlouhodobé systematické přípravy. Naproti vžité představě se k mistrovství v bojovém umění nedospívá tím, že by se člověk učil čím dál složitejší pohyby a jejich kombinace. Mistrovství v bojovém umění spočívá v odhalení jeho jednoduchosti. Jak říká britský sensei Steve Rowe, bojové umění je jako kruhová místnost s mnoha dveřmi. Když pracujete na jeho různých aspektech, postupujete z odlišných směrů k témuž středu. Základem skutečného bojového umění jsou základní principy. Pravý mistr, který si tyto pohybové a taktické principy osvojil, je pak dokáže aplikovat v jakékoli situaci. Jeho bojové umění přestává být sledem jednotlivých oddělených technik. Jeho pohyby nejsou již přesně definované, protože forma na jeho úrovni není podstatná. Důležité je, že všechny pohyby zachovávají základní princip.
Cesta k tomu, aby se něčí bojové umění stalo skutečným kung fu, je dlouhá a spletitá. Obsahuje mnoho nástrah a překážek. I pod vedením sebelepšího instruktora musí každý pochopit a naučit se aplikovat tyto principy sám. Bojuje tedy s nejtěžším možným protivníkem - se sebou samým. Díky tomu bojové umění formuje nejen tělo, ale také charakter člověka. Bojové umění není pouhým tělesným cvičením, je zároveň životní filozofií.