Hovory o BÚ (bojových uměních)

Není to v dnešní době tak trochu trapas věnovat se jedné a té samé věci od dětství až do dospělosti?

Ptáme se našich členů a trenérů, co je přivedlo k bojovému umění, co jim to přineslo a co je u něj udrželo roky i desítky let.

Klikněte na odkaz a přečtete si, co odpověděli:

1. Matěj Müller alias Mates: "První dan pro mě byl zlomový. Bylo to jako přechod ze školy do práce."

2. Honza Kubový alias Čahoun: "Bojové umění mě naučilo stavět se k věcem čelem a řešit je napřímo."

3. Jana Hovorková: "Na karate je málo holek a myslím si, že je to velká škoda."

4. Tomáš Křížek alias Fantomas: "Od svého trenéra se učíme na dluh, který splatíme tím, že to, co jsme se naučili, předáme dál."

5. Jitka, Honza, Lada a Vojta Černí: "Chodíme i po neznačkových cestách."

6. Standa Brádle: "Občas se mi stane, že při tréninku v hlavě slyším hudbu. Nejsou to písničky, ale takové něco, jako když se dostane malé dítě v rámci hry mimo a brouká si pro sebe a je se sebou."

7. Aikido Kids - Natka Mizerová, Nikča Mizerová, Káťa Kopecká: "Když se to prostě umí, tak pády nebolí."